Taiwan Public Transport
Metro v Taipeji (MRT) jsem zmiňoval již v několika předchozích článcích:
V tomto článku bych se rád zaměřil na hromadnou dopravu na Taiwanu trochu více ze široka. Jinak obecně pro hledání spojení doporučuji využívat Google Maps, které tu fungují velmi spolehlivě.
Na začátek ještě zmíním, že nehledě na město, MHD vždy funguje cca stejně. Není to tak, že by každé město mělo vlastní systém platby jízdného atp. V zásadě kamkoliv přijdete, stačí pípnout EasyCard a jedete. Tak bych asi hned v úvodu shrnul to podstatné.
MRT a předplatné
Existuje několik způsobů, jak sehnat jízdenku. Narozdíl od pražské MHD neexistují (krátkodobé) časové kupóny a platí se podle vzdálenosti, nikoliv za čas.
Primitivní způsob
Nejprimitivnější způsob je Single-Journey ticket. Ve zkratce se jedná o jakýsi žeton, který použijete pro jednorázovou cestu metrem. Při vstupu pípnete a při výstupu vhodíte do turniketu.
V případě, že nakupujete žeton u automatu, nezadáváte konkrétní stanice, ale pouze částku, za kterou chcete jet. Pro zjištění této částky, a vůbec plánování cesty, používám aplikaci Go! Taipei Metro. Samozřejmě nad automatem je i papírová mapa metra vč. ceny jízdného.
Dá se koupit i u dozorčího stanice.
Lepší způsob
Využívat čistě EasyCard je inteligentnější provedení způsobu číslo 1. Ujistěte se, že máte nabitou elektronickou peněženku, pípnete u turniketu a jedete. Při odchodu pípnete a systém automaticky strhne částku obdobně jako u Single-Journey ticket. Výhodou je tak ušetřený čas, jelikož nemusíte pořád kupovat žetony. Dá se použít na všechny typy dopravy a zvládne to každý.
Měsíční předplatné
EasyCard + Megacity Pass za 1200 NTD na měsíc, cca 845 CZK, který se nahraje na EasyCard. Díky němu získáte:
- Neomezeně metro a autobusy v Taipei City, New Taipei City, Taoyuan City a Keelung City
- Meziměstské vlaky (pouze TRA nikoliv HSR – High Speed Rail) mezi Keelung Station a Xinfu Station, mezi Badu Station a Fulong Station, plus linky Shen’ao and Pingxi
- Některé meziměstské autobusové linky
- Prvních 30 minut zdarma na každou jízdu přes sdílená kola YouBike
Poslední způsob je za mě naprosto bezkonkurenční, pokud cestujete často po Taipeji nebo okolí. V mém připadě alespoň 2x denně metro a jízdy na kole. Taky mi už ušetřil nemalé peníze při cestování mimo Taipej.
Způsobů je samozřejmě více. V této sérii popisuji pouze věci a způsoby, se kterými mám sám zkušenost a které mi dávají nejvíce smysl. Pokud jde o jakékoliv fungování v Taipeji, je podle mě zcela zásadní disponovat EasyCard, ať už chcete nebo ne. Výhodou navíc je, že si tak celou dobu na Taiwanu vystačíte pouze s jednou kartou (nákupy, MHD, sdílená kola…).
Nákup Megacity Pass
- Obstarejte si EasyCard
- Dojděte do metra, najděte automat viz obrázek, přiložte EasyCard a pak už je to easy…
- Nabijte si EasyCard alespoň na 1200 NTD (pouze přes hotovost)
- Rovnou kupte na danou EasyCard zmiňovaný Megacity Pass, vše přes automat.
Na obrázku je to automat vlevo.
Pokud máte EasyCard součástí bankovní platební karty jako já, vybírat hotovost nemusíte, částka se strhne sama z vašeho bankovního účtu.
Autobusy
Pokud bych měl před něčím varovat, dejte si v Taipeji (ale i třeba Keelungu) určitě pozor na zpoždění autobusů a příliš tak na ně pro pravidelné dojíždění nespoléhejte.
Jinak si nemám na co stěžovat. Vše funguje naprosto jednoduše. Přijdete do autobusu, pípnete EasyCard a při výstupu pípnete znovu. Pakliže zapomenete, karta se zablokuje a budete si ji muset v metru u dozorčího stanice nechat odblokovat.
Pokud byste náhodou zapomněli EasyCard nebo ji měli vybitou, musíte vhodit mince do krabičky u řidiče. Je důležité zmínit dvě věci – nikdo vám nerozmění, nikdo nekontroluje kolik vhodíte, vše je tu založené ná důvěře.
Pokud máte MegaCity Pass, v Taipeji i Keelungu jezdíte zadarmo. Aplikaci pro jízdní řády autobusů naleznete v samostatném článku.
Lokální vlaky
O Taiwan High Speed Rail možná v nějakém jiném článku, zde zmiňuji pouze TRA. Jejich základní rozdělení je na lokální (osobní) a expresní vlaky.
Aplikaci pro hledání a rezervaci spojů najdete samostatném článku.
Není na tom co zkoumat. Přijdete na stanici, pípnete EasyCard a ve vaší cílové destinaci zase pípnete při výstupu. Pokud máte MegaCity Pass, tak některé trasy máte zadarmo.
Osobní vlaky mohu doporučit pouze na krátké vzdálenosti. Velmi často se stává, že zkrátka musíte stát. Sedačkové uspořádání je prakticky stejné, jako v metru a tak na nějakou práci na laptopu můžete zapomenout.
Expresní vlaky
Do expresních vlaků potřebujete vždy jízdenku (vč. povinné místenky). Tu můžete zakoupit buď v aplikaci nebo v automatech na nádraží. Těmto vlakům není co vytknout, standardní výbava jsou stolečky a zásuvky pro každé sedadlo. Pracovat na laptopu není problém a kvalita je vlaků je velmi vysoká.
Taxi
Jelikož MRT zavírá někdy mezi půlnocí a jednou ráno, nejspíš se neobejdete bez využití taxi. Já měl možnost vyzkoušet pouze Uber a nemám si na co stěžovat. Cenově levnější než v Praze, cca 300 až 600 NTD za jízdu (testováno pouze v noci, nepřekvapivě). Auta na výrazně vyšší úrovni.
Samozřejmě bonus na závěr, řidič si s vámi anglicky určitě nebude povídat😅, takže další plus. Bolt tu v tuto chvíli bohužel není.
YouBike
Jedna ze zajímavých věcí kterou jsem zaznamenal, je naprostá absence sdílených koloběžek typu Lime apod. Což mi vlastně ani nevadí. Základ sdílené mobility jsou v Taipeji opravdu kola. Čistě pro zajímavost, v jiných zemích jako např. Almaty v Kazachstánu, to jsou zas pro změnu výhradně sdílené kolobežky, které se tam válí všude. Mimochodem, tam jsou i na místní poměry velmi levné a vhodné pro každodenní dojíždění. Pojďme ale zpátky do Taipeje, neodpustím si však předtím menší odbočku přes Prahu.
Bohužel v Praze jsou sdílené kolobežky výhradně jen jako drahá zábava pro turisty. Vlastně neznám nikoho, kdo by tím kamkoliv dojížděl. Cenově to vyjde podobně jako taxík a společně s tím, že rozházené hýzdí historické centrum (a vlastně jakékoliv prostranství), mě to v porovnání s jinými městy vlastně fakt štve.
V Taipeji sdílené kolo (minimálně YouBike) nevrátíte jinak, než do předem připravených stojanů, do kterých se kolo snadno zacvakne a už tam zůstane. Nevyřešilo by to problém, který Praha s Lime, Rekola atp. neúspěšně řeší už roky? Já si myslím, že ano – minimálně v centru města.
Počkat, ale nemají už třeba Rekola narozdíl od Lime vyhrazená stanoviště, kde lze kola vrátit? Tak v čem je tohle jiné?
Ano, Rekola opravdu mají vyhrazené zóny, kde lze jejich kola vracet. Rozdíl tam přeci ale jeden zásadní je, a to štábní kultura. Zarovnaná kola ve stojanu ruší pohled na ulici nesrovnatelně méně, než všeljak poházená kola sic ve správné zóně. Čtenář porovná Prahu a Taipei sám.
Níže je obrázek z aplikace Rekola s vyznačenými zónami.
Kolobežky Lime lze zahodit kamkoliv.
Druhá věc, kterou na YouBike musím fakt ocenit je jednoduchost. Vidím kolo, vytáhnu studentskou kartičku (se zabudovanou EasyCard), pípnu a jedu. Chci vrátit? Dojedu ke stojanu, zacvaknu, pípnu a jdu dál po svých. Nepotřebuji vytahovat telefon, dělat rezervaci přes mobilní aplikaci, nemusím skenovat QR kód a při vracení nemusím fotit kolo.
Možná to zní, jako když starý můž nadává na mrak, ale používám kolo několikrát denně a téměř při jakémkoliv pohybu po kampusu. Kdybych všechny tyhle úkony měl dělat pokaždé, když si beru kolo, tak si asi fakt radši koupím to auto. Uživatelské přívětivost je proti Rekola nesrovnatelně lepší.
YouBike má vlastní aplikaci. K registraci stačilo zadat ID EasyCard, číslo pasu a telefon a podruhé.
V aplikace se dozvíte také obsazenost stojanů. Občas se stává, že jsou prázdné nebo naopak kolo nemůžete vrátit, protože jsou plné (ano, vše má nepřekvapivě své výhody a nevýhody). Pokud zapomenete kartičku, nezoufejte, lze naskenovat i QR kód přes aplikaci.
Mimochodem, YouBike je zakomponovaný i do místních Google Map. Můžete si tak v Google mapách ověřit obsazenost jednotlivých stanic a nebo také rovnou naplánovat cestu!
Dejte si pozor, existují YouBike 1.0 a YouBike 2.0. Kromě názvu však nemají nic společného a jde o různé služby. Já si vystačil s YouBike 2.0.
Jak jsem již naznačoval, pro registraci je třeba stáhnout aplikaci a zaregistrovat se tam.
Cykloinfrastruktura
Upozornění: Následující text obsahuje soukromý názor autora.
Na kole jezdím poměrně často a osobně mám pocit, že tu cyklodoprava žije více, než v Praze. Jeden čas se Taiwanu taky přezdívalo “the Bicycle Kingdom”. Marně hledám důvody, proč tomu tak je. Vždyť Taipei nemá na každé silnici obrázek jízdního kola, ani vyhrazené cyklopruhy vedoucí i tou nejrušnější silniční tepnou (ideálně ještě souběžně s oddělenou cyklostezkou opodál)… Kladu si tedy otázku, jak to ti Taiwanci dělají…
Třeba to bude tím, že Taipei je placka, nebo že na Taiwanu je běžné a povolené jezdit na kole po chodníku… Resp. vlastně kdekoliv. Kola, obdobně jako skůtry, tu jezdí všude a i přes asijský chaos a neexistující dopravní předpisy tu panuje ohleduplnost mezi všemi účastníky provozu a prostě to funguje. Nemůžu říct, že bych se jako chodec nebo cyklista někdy necítil bezpečně.
Nebo to taky možná bude tím, že když už existuje cyklostezka, tak je fyzicky oddělena. Tak nakonec tu možná jen chybí ten správný třídní boj jako u nás doma…